Dnes vám přinášíme rozhovor se Svatavou Veverkovou – advokátkou, která se nebojí říkat si „louskačka právních oříšků“. Svatava působí v advokátní kanceláři KROUPALIDÉ, příležitostně přednáší na Právnické fakultě MUNI a je spoluzakladatelkou iniciativy Právo21, jejímž cílem je přiblížit složitý svět paragrafů široké veřejnosti. Ve své práci propojuje právo s lidskostí, profesionalitu s edukací a humor s přesností. V našem rozhovoru se dozvíte, proč věří, že právo by mělo být srozumitelné pro každého, jaké právní chyby firmy nejčastěji přehlížejí – a proč je důležité žít i mimo paragrafy.
Můžete se našim čtenářům představit?
S nadsázkou o sobě říkávám, že jsem Svatava Veverková – louskačka právních oříšků. Pracuji jako advokátka v kanceláři KROUPALIDÉ. Absolvovala jsem doktorské studium na Právnické fakultě MUNI, kde také příležitostně přednáším. Jsem spoluzakladatelkou neziskové organizace Právo21, která se snaží popularizovat právo. Již devět let zde působím jako šéfredaktorka. Před nástupem do advokacie jsem roky vedla právní poradnu největší české spotřebitelské organizace. Zkrátka už jedenáct let právničím.
Jaká byla vaše cesta k právu a co vás přivedlo ke specializaci na pracovní právo, spotřebitelské právo a e-commerce?
K právu mě vždy táhla touha po spravedlnosti a pomoci druhým. Pamatuju si, jak mi jako malé říkali „držko“ nebo „starostko“. Moje cesta ale nebyla přímočará. Nejprve jsem začala studovat na vysoké škole speciální pedagogiku. Po jedné poznámce bývalého spolužáka: „Ty ses na nic lepšího nedostala?“, jsem se rozhodla podat přihlášku na školu s nejvyšším percentilem a tedy nejvyššími nároky na přijetí – na práva. Obě školy jsem pak studovala zároveň.
K pracovněprávní a spotřebitelské agendě mě přivedl prvek hledání spravedlnosti a vyvažování nerovného postavení, ať už mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo spotřebitelem a obchodníkem. Oblast e-commerce se pak přidala přirozeně. Podnikatelé v online světě často potřebují pomoci se zorientovat ve svých povinnostech vůči spotřebitelům.
Jaké jsou podle vás klíčové výhody právnického vzdělání i pro ty, kteří se nechtějí stát advokáty? Jak může právní myšlení pomoci v běžném životě?
Právnické vzdělání není jen pro budoucí právníky. Když znáte pravidla hry, hraje se vám snadněji. A u práva to platí dvojnásob. Znalost zákonů vám pomůže lépe se orientovat v běžném životě. Právnické vzdělání vás navíc učí dívat se na situace z různých úhlů, argumentovat a posuzovat rizika. Za výhodu považuji také to, že vás studium na právnické fakultě konfrontuje s etickými otázkami a vede ke společenské angažovanosti. Potkáváte lidi, kteří chtějí měnit svět a můžou vás inspirovat a formovat.
Jako spoluzakladatelka portálu Právo21 se věnujete popularizaci práva. Jaký je hlavní cíl této iniciativy a jak se vám daří „překládat“ složitou právničtinu do srozumitelného jazyka?
Chceme ukázat, že právo není jen pro právníky a mělo by sloužit všem. Jenže když mu lidé nerozumí, nemohou se ho domoci. A právě srozumitelnost je to, na co se zaměřujeme.
Od roku 2016 publikujeme články a podcasty pro laiky i profesionály. Fungujeme zcela na dobrovolnické bázi, bez nároků na honoráře. Naši činnost podporují i Právnická fakulta MUNI a několik advokátních kanceláří, za což jsme velmi vděční.
I když to může znít utopicky, věříme, že když budeme psát o právu jasně, může mu rozumět každý. A podle reakcí čtenářů a posluchačů víme, že to má smysl – ozývají se nám lidé, kterým naše texty opravdu pomohly. Naše články byly citované dokonce v rozhodnutích Ústavního soudu. To je pro nás obrovské povzbuzení. Jazyk zákonů je ale složitý a i my se stále učíme, jak psát lépe.
Jakým způsobem přistupujete k přípravě na výuku – ať už na univerzitě nebo při školeních veřejnosti?
Představím si, co bych chtěla slyšet jako posluchač. Lidé mi svěřují svůj čas s důvěrou, že jim téma pomohu pochopit, a já ho nechci promarnit. Nesnáším, když se někdo na pódiu ztrácí ve vlastních myšlenkách i slajdech. Proto mám vždy jasnou osnovu a cíl prezentace. Témata rozděluji do bloků a důležité věci opakuji, což pomáhá lepšímu pochopení a zapamatování.
Co považujete za klíčové pro efektivní právní vzdělávání?
Vzbudit motivaci a zájem o téma. Snažím se být proto srozumitelná, názorná a občas i vtipná. I když si uvědomuji, že pro někoho můžu být spíš trochu trapná. Pokud to pomůže udržet pozornost, má to smysl. Zapojuji účastníky do diskuze, nechávám prostor pro dotazy a přizpůsobuji styl cílové skupině – laikům, studentům i odborníkům.
Jaká jsou nejčastější úskalí, se kterými se firmy potýkají v oblasti compliance a pracovního práva? Můžete uvést konkrétní příklady z praxe?
V compliance často firmám chybí porozumění právním povinnostem. Například nesprávně informují o zpracování osobních údajů, mají neaktuální obchodní podmínky nebo chybně nastavené procesy vyřizování reklamací.
V pracovním právu je častým problémem špatné nastavení pracovních smluv, absence dokumentace pro práci na dálku, nedovolené převádění dovolené a chyby při ukončování pracovních poměrů. Achillovou patou je také nerovné odměňování, zakázané smluvní pokuty, neproplácení přesčasů a problémový švarcsystém.
Jak pomáháte firmám nastavit procesy tak, aby byly „s-právně“? Jaké nástroje a metody používáte při prevenci právních problémů?
V KROUPALIDÉ přizpůsobujeme přístup konkrétní firmě – jejím potřebám i rozpočtu. Pro někoho jen zkontrolujeme nebo připravíme právní dokument, jinému pomůžeme nastavit byznys model tak, aby se eliminovala právní rizika. Některým klientům poskytujeme komplexní právní poradenství formou měsíčního paušálu.
Kromě toho vydáváme newslettery, pořádáme workshopy, jsme aktivní na sítích a zdarma publikujeme e-booky. Ten poslední je věnovaný Flexinovele zákoníku práce a je ke stažení na www.kroupalide.cz/handbooky.
Z vaší praxe v dTestu znáte častá pochybení firem vůči spotřebitelům. Jak se tyto chyby dají nejlépe předcházet a jaké trendy pozorujete v e-commerce?
Podnikatelé často chybují při slevových akcích, mají neaktuální obchodní podmínky, neuznávají právo na odstoupení od smlouvy nebo nesprávně vyřizují reklamace. Chápu, že povinností je hodně, a tak není divu, že se v tom ztrácí. Ono je někdy těžké i pro advokáty se ve všech těch zákonech, směrnicích a nařízeních vyznat. Občas se navíc podnikatel záměrně rozhodne přijmout určité právní riziko, protože ho to jednoduše finančně vyjde lépe.
Ideální je mít po ruce advokáta, který připraví dokumentaci, proškolí tým a nastaví procesy. Informace lze čerpat i z blogů, e-booků nebo školení třeba od dTestu či specializovaných advokátních kanceláří.
Jak se podle vás změnilo právní prostředí pro podnikatele v posledních letech, zejména s nástupem digitalizace a nových technologií?
Právní prostředí se proměnilo výrazně. Všichni podnikatelé mají povinně zřízenou datovou schránku. Mnoho procesů, které dříve vyžadovaly osobní účast nebo papírování, lze dnes vyřídit elektronicky, jako například podávání daňového přiznání. Kvůli nárůstu elektronického nakupování se tato oblast začala také více regulovat a následně kontrolovat. Poslední novinkou je například povinnost některých výrobců a poskytovatelů technologií, e-shopů, streamovacích platforem, bank či dopravců zajistit, aby jejich produkty a služby byly použitelné i pro osoby se zdravotním postižením. To znamená třeba ovládání hlasem nebo kompatibilitu se čtečkami obrazovky.
Jakou roli hraje podle vás právní osvěta ve společnosti a jak můžeme zlepšit právní povědomí občanů?
Právní osvěta je klíčová. Když lidé zákonům nerozumí, nemohou je využít. Proto existuje Právo21 a spousta dalších organizací. Skvělou práci odvádí zpravodajské služby, ale třeba i tvůrci na sociálních sítích, kteří právo popularizují.
Na druhou stranu si uvědomuji, že je těch informací tolik, že to někdy společnost může spíše odradit. A když už se něco naučí, pravidla se změní, což může být demotivující – třeba zaměstnanec, který porušil své pracovněprávní povinnosti, může nově dostat výpověď a skončit v práci i za měsíc. Většina lidí si ale ještě dlouho bude s výpovědí spojovat 2 měsíce.
O to víc je to na nás právnících a právničkách, abychom dokázali právničtinu překládat do lidštiny takovým způsobem, že lidé budou mít chuť se o právní pravidla zajímat.
Co pro vás znamenalo ocenění FLAMMA pro inspirativní právničky a jak vás motivuje v další práci?
Mám z něj samozřejmě radost, vážím si nominace i hlasů od všech výjimečných žen, speciálně od soudkyně ESLP Kateřiny Šimáčkové, která je mým velkým vzorem. Ale je potřeba říct, že to není Nobelova cena. Prostě jsem v určitém období byla více na očích, a to hlavně díky skvělé práci celého týmu Práva21.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chtěla bych, aby Právo21 dál fungovalo a drželo si laťku, ačkoliv je to náročné, protože dobrovolničení vedle práce a rodiny je s narůstajícím věkem složitější. Ale o to víc si té činnosti vážím, vždyť už je to skoro deset let.
Také bych ráda změnila pohled veřejnosti na advokacii. Lidé si advokáta často představují jako lháře, což mě mrzí. Advokát nesmí lhát. I proto kandiduji za Komoru 2.0 do kárné komise České advokátní komory. Chci přispět k etickému směřování a vnímání této profese.
A taky se chci naučit víc žít přítomným okamžikem, protože život člověka tvoří zhruba 4 tisíce týdnů a tu skutečnou hloubku mu dávají hlavně lidské vztahy, ne jen pracovní projekty.
Co byste poradila začínajícím podnikatelům nebo firmám, které chtějí zlepšit své právní procesy, ale nevědí, kde začít? Jaké první kroky by měly podniknout a na co si dát největší pozor?
Univerzální rada bohužel neexistuje, záleží na typu podnikání i fázi rozvoje. Ale pokud si podnikatel už uvědomuje, že chce věci dělat správně, má z půlky vyhráno. K podnikání totiž bude přistupovat zodpovědněji než konkurence, což se mu v dlouhodobém měřítku vyplatí.
Hlavně si zmapujte, co vlastně děláte a čeho byste chtěli byznysově dosáhnout. Začněte u základní dokumentace, kterou si nechejte zkontrolovat nebo vytvořit odborníkem. Dejte si pozor na neaktuální a neúplné vzory na internetu. A ideálně si najděte advokáta, který vám sedne a bude vaším opravdovým parťákem po celou dobu vašeho podnikání.