V dnešním příspěvku vám přinášíme rozhovor s Adélou Tomešovou, odbornicí na firemní jazykové vzdělávání, která se specializuje na propojení firemních cílů s individuálními potřebami zaměstnanců. Adéla ve své práci kombinuje hluboké porozumění firemní kultuře s inovativními přístupy, jako je využití umělé inteligence či mindfulness. V našem rozhovoru vám Adéla představí klíčové principy efektivního jazykového vzdělávání, přiblíží aktuální trendy v této oblasti a nabídne praktické tipy, jak dosáhnout konkrétních výsledků nejen u jednotlivců, ale i v rámci celé organizace.
Jak jste se dostala k oblasti firemního jazykového vzdělávání a co vás na této práci nejvíce naplňuje?
K oblasti firemního jazykového vzdělávání jsem se dostala díky své zálibě v práci s lidmi a hledání řešení, která skutečně odpovídají jejich potřebám. Baví mě propojování firemních cílů s konkrétními potřebami zaměstnanců.
Nejvíc mě naplňuje právě proces hledání a nastavování efektivního řešení. Každá firma má specifické požadavky – někdo potřebuje pomoci s rozvojem komunikačních dovedností při jednáních, jiný se zaměřuje na přípravu svých týmů na expanzi do zahraničí. Baví mě být tím spojovacím článkem mezi těmito potřebami a praktickým řešením, které firmám i zaměstnancům skutečně funguje.
Velkou radost mi dělá také spolupráce s HR týmy a sledování, jak jazykové vzdělávání přináší konkrétní výsledky – od lepší komunikace až po posílení firemní kultury. Věřím, že jazykové vzdělávání je nejen o rozvoji konkrétní dovednosti, ale i o posilování sebevědomí a budování schopnosti komunikovat napříč kulturami, což je dnes pro úspěch klíčové.
Jaké jsou největší výzvy, kterým firmy čelí při zavádění jazykového vzdělávání?
Hlavními výzvami bývají motivace zaměstnanců, integrace výuky do každodenního pracovního procesu a efektivní měření pokroku. Mnoho firem se také potýká s otázkou, jak zajistit, aby jazyková výuka byla přínosem nejen pro jednotlivce, ale i pro celou organizaci, a jak propojit naučené dovednosti s reálnými potřebami firmy.
Jak se díváte na využití umělé inteligence v jazykovém vzdělávání a jaké jsou její hlavní přínosy?
Umělá inteligence má obrovský potenciál personalizovat jazykové vzdělávání a přizpůsobit jej individuálním potřebám každého zaměstnance. Díky analýze pokroků a zpětné vazbě v reálném čase může AI pomoci rozpoznat oblasti, kde je třeba se zlepšit, a nabízet přizpůsobený obsah. To zvyšuje efektivitu a zároveň pomáhá s motivací, protože zaměstnanci mají pocit, že se učí přesně to, co potřebují.
Jakým způsobem lze měřit efektivitu jazykového vzdělávání ve firmách?
Nejlepším způsobem je kombinace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Kromě standardizovaných jazykových testů a hodnocení pokroku doporučuji sledovat i reálné pracovní situace, kde zaměstnanci své jazykové dovednosti využívají. Může jít o úspěšnost v jednáních, schopnost efektivně komunikovat v rámci týmů či zlepšení vztahů se zahraničními klienty.
Jak pracujete s motivací zaměstnanců a co se vám v této oblasti nejvíce osvědčilo?
Motivaci podporuji praktickým přístupem – zaměřuji se na reálné situace, které zaměstnanci v práci zažívají. Nejvíce se osvědčilo zařazení jazykových výzev, které vycházejí z jejich každodenních úkolů, a individuální přístup, který respektuje jejich tempo a učební styl. Další důležitý prvek je podpora od vedení, která jasně ukazuje, že jazykové vzdělávání je firemní prioritou.
Jaký vliv má podle vás mindfulness a práce s dechem na proces učení se jazyků?
Mindfulness a dechová cvičení pomáhají zaměstnancům snížit stres a lépe se soustředit, což je klíčové pro efektivní učení. Jazykové vzdělávání může být pro mnoho lidí náročné, protože je spojeno s překonáváním komfortní zóny. Práce s dechem pomáhá zlepšit koncentraci a přivést mysl do stavu klidu, který umožňuje efektivnější vstřebávání nových informací a zvládání stresových situací.
Jak se liší přístup k jazykovému vzdělávání v malých a velkých firmách?
Malé firmy často hledají rychlá, praktická řešení, která jim pomohou co nejdříve dosáhnout hmatatelných výsledků, a většinou preferují individuální přístup. Velké firmy naopak potřebují systematizovaný přístup, který zohlední rozmanitost pozic i dovedností a který lze škálovat napříč celou organizací. Každý typ firmy vyžaduje specifickou strategii, která reflektuje její jedinečné potřeby.
Jaké jsou současné trendy ve firemním jazykovém vzdělávání?
Dnes je velmi aktuální personalizace, hybridní formy výuky a využití digitálních nástrojů. Roste důraz na krátké, cílené kurzy zaměřené na konkrétní dovednosti, jako je například prezentační schopnost nebo vedení porad v cizím jazyce. Důležitým trendem je také gamifikace, která pomáhá udržet dlouhodobou motivaci zaměstnanců.
Jak by měla vypadat ideální spolupráce mezi HR oddělením a poskytovatelem jazykového vzdělávání?
Ideální spolupráce spočívá ve vzájemném dialogu a pochopení konkrétních potřeb firmy. HR by mělo poskytnout vhled do firemní kultury, očekávání a cílů, zatímco poskytovatel přinese know-how a navrhne řešení na míru. Pravidelná zpětná vazba je klíčem k úpravě programu a dosažení dlouhodobého úspěchu.
Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se firmy dopouštějí při nastavování jazykového vzdělávání?
Jednou z nejčastějších chyb je očekávání rychlých výsledků bez dostatečného času na adaptaci a pravidelnou praxi. Často také chybí jasné propojení mezi jazykovými dovednostmi a konkrétními pracovními situacemi. Důležité je vnímat jazykové vzdělávání jako dlouhodobou investici, která vyžaduje trpělivost a systematičnost.
Jak lze efektivně skloubit prezenční a online výuku jazyků?
Hybridní model umožňuje kombinovat výhody osobního kontaktu a flexibilitu online formy. Klíčové je dobře rozdělit, co bude probíhat prezenčně (například trénink prezentačních dovedností) a co online (např. gramatické procvičování a procvičování slovíček). Tento model vyžaduje dobře nastavenou koordinaci a komunikaci mezi lektory a HR oddělením.
Jakou roli hraje firemní kultura v úspěšnosti jazykového vzdělávání?
Firemní kultura zásadně ovlivňuje, jak bude jazykové vzdělávání přijímáno a podporováno. Když vedení aktivně jazykové vzdělávání podporuje a integruje ho do firemních hodnot, zvyšuje to motivaci zaměstnanců i ochotu se vzdělávat. Ideální je, když je jazykové vzdělávání vnímáno jako součást rozvoje každého zaměstnance.
Co byste na závěr poradila firmám, které uvažují o zavedení nebo změně systému jazykového vzdělávání? Jaké by měly být jejich první kroky?
Firmám bych doporučila začít analýzou současných potřeb a očekávání – nejen u jednotlivců, ale také v kontextu celofiremních cílů. Prvním krokem je vybrat poskytovatele, který bude partnerem, jenž rozumí jak jazykovému vzdělávání, tak firemní kultuře a cílovému zaměření. Důležitý je také pilotní program, který ukáže, jak nastavený systém vyhovuje a kde je potřeba provést případné úpravy.
