V dnešním rozhovoru vám přinášíme pohled do kariérní cesty a zkušeností Iva Novotného, odborníka na řízení lidských zdrojů a exekutivního kouče, který se specializuje na propojení mindfulness s korporátním prostředím. Ivo má za sebou více než 20 let praxe v mezinárodních korporacích, kde se zaměřoval na rozvoj lidí, což jej postupně přivedlo k mindfulness a koučování. Dnes pomáhá leaderům a manažerům nejen k dosažení profesního úspěchu, ale i k udržení duševní a fyzické pohody. V našem rozhovoru se dozvíte, jaké klíčové momenty formovaly jeho kariéru, a jak můžete využít jeho rady ve svém pracovním i osobním životě.
Můžete se našim čtenářům představit a popsat, jaké byly klíčové momenty vaší kariéry, které vás přivedly k mindfulness a exekutivnímu koučování?
Strávil jsem přes 20 let v mezinárodních korporacích, kde jsem měl na starosti řízení lidských zdrojů. Vždy mě zajímal rozvoj lidí, ať už to bylo ve sportu, kdy jsem vedl v 18 letech tenisovou školu nebo potom později v rámci HR. Tam mě nejvíc bavilo vzdělávání a rozvoj lidí. Odtud byl už jen krok k tomu absolvovat výcvik v koučování. Nejprve jsem koučoval interně v rámci firem, kde jsem pracoval. Posledních pět let se tomu věnuji naplno. K Mindfulness jsem se dostal postupně přes dlouhodobý zájem o různé meditační techniky. Hlavní implusem ale byly zdravotní problémy, které jsem musel řešit. Dnes propojuji obě dvě oblasti dohromady a zaměřuji se na klienty z řad leaderů a manažerů z korporací a majitele firem. Pomáhám jim v tom, aby mohli být dlouhodobě úspěšní a zachovali si při tom dobré fyzické i duševní zdraví.
Jaké zkušenosti z nadnárodních společností a rodinných firem nejvíce formovaly vaše pohledy na řízení lidských zdrojů a vedení týmů?
Nejlepší praktickou školu řízení lidských zdrojů jsem dostal v mém prvním zaměstnání. Pracoval jsem pro T-Mobile (tehdy ještě Paegas), kde jsem měl možnost poznat vynikající lidi. Ti nám byli vzorem v leadershipu a také do firmy přinesli na tehdejší dobu nejlepší HR know-how dostupné na trhu. Tam jsem měl možnost si poprvé vyzkoušet mezinárodní týmovou spolupráci. Už tehdy jsme pracovali online a to jsme neměli ani zdaleka tak jednoduché komunikační nástroje, které máme k dispozici dnes. O to víc se musel člověk snažit a dobře komunikovat, aby projekty dopadly dobře. Věnoval jsme komunikaci a vedení týmů opravdu hodně času a energie.
Jak jste integroval mindfulness do korporátního prostředí a jaké vidíte hlavní výhody této praxe pro firmy?
Přestože Mindfulness se ve firemním prostředí objevuje v mezinárodních firmách od přelomu tisíciletí, k nám tento trend dorazil mnohem později. Já jsem začínal s Mindfulness v rámci EY v roce 2018. To jsem si prošel výcvikem na University of Bangor (Velká Británie) a stal se členem interní EY Mindfulness sítě. V českém EY jsme začali jsme zlehka malým experimentem – přednáškou na téma Mindfulness. Zájem byl ohromný, přišlo 100 lidí. Pak jsem postupně začal nabízet další workshopy, a nakonec i plnohodnotný 8týdenní Mindfulness kurz. Ten ostatně dělám v EY dodnes. Nabízím ho také jako otevřený kurz veřejnosti nebo jako uzavřená kurz do dalších firem. Midndulness zlepšuje wellbeing zaměstnanců, snižuje stres a může pozitivně ovlivňovat i další oblasti zdraví. Na druhou stranu má také vliv na zlepšení výkonu, koncentrace nebo zvýšení kreativity zaměstnanců.
Můžete popsat některé z metod mindfulness, které považujete za nejefektivnější pro manažery a týmy ve firmách?
V mých kurzech učím účastníky formální metody jako je třeba meditace všímavosti dechu nebo body scan. Zároveň jim ale ukazuji i mnoho neformálních technik, které mohou využít právě v průběhu normálního všedního dne. Konkrétně se můžeme zaměřit na náš dech. Například před důležitou schůzkou nebo rozhodnutím je dobré se na chvíli zastavit a vědomě pozorovat nádech a výdech. To lze využít i jako týmové cvičení před začátkem nebo na konci porady. Další technikou může být „uzemnění“. Představte si, že jdete na prezentaci a jste nervózní. Zkuste se zastavit, zlehka se rozkročit a rozložit váhu těla plně na obě chodila. Potom můžeme navázat vědomým nádechem a hlubokým výdechem. Toto krátké cvičení nám může pomoci výrazně zmírnit stres a podat dobrý výkon při prezentaci.
Jaký vliv má mindfulness na duševní zdraví zaměstnanců a jak měříte jeho efektivitu v praxi?
Měřím výsledky mých kurzů pomocí Wellbeing Indexu od Světové zdravotnické organizace. Je to sada 5 otázek, kde měříme Wellbeing na škále 0-100. Po absolvování 8týdenního Mindfulness tréninku se Wellbeing účastníků zvyšuje v průměru okolo 30%. Kromě pozitivního změřeného dopadu na wellbeing, sbírám i kvalitativní zpětnou vazbu od účastníků. Z jejich komentářů mohu vybrat snížení stresu, pozitivní dopad na kvalitu spánku, snížení některých fyzických obtíží. A dále pak zlepšení v oblasti koncentrace a paměti, které má za následek lepší pracovní výkon. V neposlední řadě je tam i pozitivní dopad do oblasti mezilidských vztahů, a to v osobní i pracovní rovině. Účastníci kurzu jsou schopni lépe naslouchat, a to se pak projevuje ve zlepšené kvalitě vztahů. Dnes již existuje spousta studií, které tyto oblasti měřily, a tak se Mindfulness řadí k „evidence based“ metodám.
Jak se odlišuje Váš přístup k exekutivnímu koučování ve srovnání s tradičními metodami?
V mém koučování s klienty využívám několik přístupů. V základu využívám koučovaní zaměřené na výsledek (Ericson solution focused coaching). Často se také zaměřujeme na hledání vize nebo hlubšího smyslu života a propojení s aktuální situací leadera (John Mattone Intelligent Leadership). V obou přístupech pak pracuji s emoční inteligencí a technikami mindfulness. Vnímám to dnes jako naprosto klíčové. Zaměřuji se nejen na posun ve výkonnosti klienta, ale i na to, aby tento posun byl dlouhodobě udržitelný a v souladu s dlouhodobou vizí klienta. Pracujeme i s tím, aby byl klient autentický a mohl být inspirací pro ostatní.
Jaké konkrétní strategie a nástroje používáte v HR consultingu a jak přistupujete k výzvám spojeným s mezinárodním HR?
V rámci mezinárodních projektů kladu důraz na to, abychom na začátku měli prostor na pomalejší start. Respektive nejde o zdržení, ale o to, abychom a začátku mohli věnovat čas a prostor vyjasnění si kulturních specifik a naladění týmové komunikace. Pokud tento krok na začátku ošidíme, dožene nás to zbytečnými problémy v průběhu projektu. V projektech pak využívám kombinaci klasických HR nástrojů, jako jsou 360° zpětná vazba, assessment nebo development centra a samozřejmě využívám i mindfulness techniky. I když preferuji osobní setkání, tak spousta projektů dnes běží online a s některými klienty se ani naživo vůbec nepotkáme.
Můžete sdílet příklad, kde bylo exekutivní koučování zásadní pro transformaci výkonnosti vedoucího pracovníka nebo týmu?
Nemůžu zde být úplně konkrétní z důvodu zachování anonymity klienta. Jeden z příkladů ale může být klient, který dostal na starosti novou oblast, se kterou neměl předcházející zkušenosti. Pracovali jsme společně na tom, aby zvládl přechod do nové role se zvýšenou odpovědností. Postupně obměnil a rozvinul svůj tým a dnes je plnohodnotným členem představenstva, s kterým se dále počítá při rozvoji firmy.
Jaká je podle vás budoucnost mindfulness a wellbeing programů v pracovním prostředí a jaké trendy byste vyzdvihl?
V minulosti, kdy převažovala namáhavá fyzická práce se hodně dbalo na fyzickou bezpečnost. Když se dnes podíváte do výrobních firem, jejich BOZP programy jsou na vysoké úrovni a spousta firem má za cíl nulovou hodnotu pracovních úrazů. Dnes narůstá poměr duševní práce. A s její náročností roste i její vliv na duševní zdraví. Posouváme se od stavu, kdy stačilo pouze jednou za rok udělat „Dny Zdraví“. Tam firma představila spíš pro oživení také programy z oblasti duševní péče, ať už šlo o Mindfulness nebo něco jiného. S rostoucím stres a tlakem na výkon, firmy začínající tyto programy vnímat jako nezbytnou součást svého strategického řízení lidí a nikoliv jen jako „bonus“. Vidím také nárůst zájmu o digitální platformy pro mindfulness a well-being programy.
Jaký je váš osobní názor na spojení tradičních HR praxí s moderními přístupy jako je mindfulness?
Moderní HR se posouvá z role administrátora do role stratéga. Vidím tam i možný další posun do role anticipátora. Tam HR sleduje, co se na trhu děje a je schopné popsat nebo dokonce předvídat možné trendy a podle toho zvolit buď již známe tradiční metody nebo bude hledat nové moderní přístupy. Firmy, které budou mít takovéto HR, budou mít zcela jistě konkurenční výhodu. Velký vliv bude mít také rostoucí počet pracovníků z mladších generací a jejich odlišné hodnoty, mezi které patří i jiné vnímání pracovního a volného času a péče o duševní zdraví.
Na závěr bych vás požádala o konkrétní radu pro vedoucí pracovníky a HR profesionály, kteří chtějí zavést mindfulness a wellbeing programy ve svých organizacích. Jaké první kroky by měli podniknout a na co si dát pozor?
První krok je začít u sebe. Jděte na Mindfulness kurz a vyzkoušejte si to sami na vlastní kůži. Pak udělejte malý firemní pilot a přizvěte několik dalších vedoucích pracovníků. Celá filosofie mindfulness je založená na dobrovolnosti. Pokud to budete do firmy nutit, neuspějete. Pokud se vám povede získat si interní ambasadory, kteří mají vlastní autentickou zkušenosti, kterou budou sdílet s ostatními, máte šanci, že se k vám budou postupně přidávat ostatní. A pak nezapomeňte, že je to běh na dlouhou trať. Není to jen „další projekt“, který si chcete rychle odškrtnout. Je to o změně mindsetu a firemní kultury jako dlouhodobý závazek k lepšímu a udržitelnějšímu pracovnímu prostředí.
