V dnešním rozhovoru vám přinášíme exkluzivní rozhovor s Janou Bejvlovou, odbornicí na management a komunikaci, která má bohaté zkušenosti z oblasti vzdělávání a rozvoje lidského potenciálu. Jana nejenže působí v oblasti firemního vzdělávání, ale také se aktivně věnuje koučinku a mentorství. Během svého kariérního růstu prošla několika významnými etapami, včetně studií na Divadelní fakultě a zahraničních zkušeností v Nizozemí. V našem rozhovoru se dozvíte, jak její vzdělání ovlivnilo současnou kariéru, co považuje za klíčové při volbě vzdělávacích cest a jaké tipy má pro efektivní osobní rozvoj.
Co je podle vás v dnešní době nejdůležitější na vzdělávání?
Vzdělávání je dost široký pojem. Za nejdůležitější považuji, něco se naučit. Není samozřejmostí, že když absolvujete kurzy, školení nebo dokonce akreditované nebo certifikované programy, že se něco naučíte.
Jak podle vás vypadá tedy smysluplné vzdělávání? Máte nějakou zkušenost o kterou byste se chtěla podělit?
Velmi záleží na tom, v jaké životní etapě se nacházíte. Náš vzdělávací systém jasně určuje, jakou cestou by se člověk měl vydat. Nezaručuje to, že opravdu získá kvalifikaci, která mu v jeho budoucí kariéře k něčemu bude. Pro mě osobně byla nejcennější zkušenost na Divadelní fakultě a v Nizozemí. Divadelní fakulta mě naučila zorientovat se v mnoha situacích. Součástí studia bylo velmi praktické zapojení do různých projektů od produkce divadelní inscenace po zapojení se do mezinárodních festivalů, konferencí, produkcí i do půlročního výměnného pobytu.
Jak souvisí vaše vzdělání s tím, co teď děláte?
Na první pohled to asi není úplně jasné, ale hezky to do sebe zapadá. Pokud počítám vysoké školy, tak ty souvisely s management a uměním. V disertaci jsem se zabývala tématem měření výkonnosti. S uměním, respektive s divadlem, toho pracovně nemám už moc společného, i když příležitostně učím na divadelní fakultě, ale management a v poslední době hlavně komunikace, patří mezi hlavní témata i v mé současné práci. Moje vzdělání i současná role úzce souvisí s komunikací a interakcí s lidmi.
Podle čeho by se člověk při volbě vzdělávání měl orientovat?
Samozřejmě prvním kritériem je obor nebo oblast, která vás zajímá. I když v mém okolí mám skvělé příklady lidí, kteří prostě chtěli zkusit něco nového a příliš nepřemýšleli o tom, co to vlastně má být a v nové oblasti se našli. Pak je asi velmi důležité si upřímně přiznat kolik času můžete vzdělávání věnovat a jak pravidelně je pro vás reálné si opravdu najít prostor na aktivity s tím spojené. Pro mě osobně je velmi důležitá i forma. Pokud mi dáte do ruky knihu a řeknete, abych se podle ní vzdělávala, nebude to fungovat. Potřebuji mít kolem sebe lidi, ideálně si teorii hned zkusit v praktických situacích a testovat nové poznatky na příkladech a v diskusích. Tento formát má pro mě nejlepší účinek a nedovolí mi zapomenout.
Mám nedávnou zkušenost z formátu, který mi vyhovoval absolutně. Jednalo se o akreditovaný kurz koučinku, který by rozdělen do pěti víkendů s jasným harmonogramem a velmi intenzívní výukou. Velmi mě překvapilo, že se s přehledem dalo za den zvládnout 8 vyučovacích hodin denně bez únavy a vyčerpání. Osvědčilo se mi dělení 20 minut teorie a 30 minut testování teorie na příkladech včetně reflexe a 10 minut přestávka. Když srovnám tento model s frontálním výkladem nebo přednáškou o délce dvou hodin, tak asi máte představu o tom, jaký rozdíl to je.
Čeho by se podle vás člověk měl naopak vyvarovat?
Možná to ode mě bude znít pokrytecky, ale naprosto neuznávám vzdělávání pro tituly. Motivace chtít se něco naučit, obstát při zkoušce, dokázat něco víc by neměla být podmíněna získáním titulu. Zároveň si budu protiřečit, protože mi vždy pomohlo, když jsem věděla, že do určitého data musím něco splnit, uzavřít, dokončit, odevzdat… Osobně vím, že mi musí vyhovovat i lektor. Nejde o nic nepřekonatelného, ale zároveň se člověk jinak snaží vnímat lektora, který má přirozené charisma, než člověka, který je velmi vzdálený a ničím nezaujme. Doporučení a zkušenosti ostatních jsou pro mě taky důležitým pomocníkem při výběru. Cena hraje samozřejmě podstatnou roli a je dobré mít pár alternativ ke srovnání.
Jak se díváte na vzdělávání, které poskytují firmy svým zaměstnancům?
Mám štěstí, že jsem celý svůj profesní život pracovala pro společnosti, které maximálně podporovaly takřka neomezené vzdělávací možnosti. Nemyslím tím jenom kurzy a certifikace, ale i systém mentorů, od kterých je skvělé se učit, protože mají za sebou i chyby, které vy už pak nemusíte opakovat. I když přiznejme si, vlastní chyba je ten nejlepší učitel na světe.
Jaká je podle vás optimální cesta, když se chce člověk stát odborníkem?
Nový zaměstnanec se učí přirozeně spoustu nových věcí od prvního dne. Mít jasně sestavený plán je nutnost. Ideálně pokud zaměstnanec má představu, co by měla být jeho další kariérní meta, aby si chaoticky nehromadil spoustu nesouvislých kurzů.
Můžete se třeba podívat na odborníka ve své oblasti a zjistit, co má za vzdělání a vyhodnotit, co by mohlo být nelepší pro vás. Určitě pomůžou i kolegové z oddělení learningu a samozřejmě i nadřízený, který může doporučit zdroje, které opravdu ladí s vašim směřováním.
Jak je to s financováním a kdy by se člověk měl o možnost vzdělávání přihlásit?
Každá firma to má nastavené trochu jinak a samozřejmě každý obor má jiné nároky na vzdělávání. Pokud pro kariérní postup potřebujete certifikaci, je dobré se domluvit se zaměstnavatelem, jak to naplánovat tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Pokud je člověk na začátku své kariéry, pak může mít ostych říct si o vzdělávání. Rozhodně je dobré se začít zajímat o možnosti, jaké firma nabízí, už při výběrovém řízení. Pak je velmi snadné navázat na možnosti a domluvit se na konkrétním plánu.
Pokud je vzdělávání podmínkou pro zvládnutí pozice, pak je financování jednoznačně povinností zaměstnavatele. Může se ale stát, že se vzdělávání kryje s požadavky jen částečně a pak je na dohodě, kdo pokryje jakou část, nebo jak bude zaměstnavatel přispívat třeba možností věnovat část pracovní doby samostatnému vzdělávání. Určitě stojí za to toto téma otevřít co nejdříve a ukázat svoji motivaci věnovat se investici do vlastního osobního rozvoje.
Jak se díváte na kurzy a vzdělávání měkkých dovedností (soft skills)?
Dnes je to velmi aktuální téma. Přece jen, pokud se potřebuju naučit s Excelem, můžu zvolit vlastní cestu volně dostupnými online školeními, které si sestavím přesně na míru. V oblasti soft skills je to zejména o změně chování a ta se neděje na základě jednoho online kurzu. Pokud člověk na sobě opravdu chce pracovat, tak se (zejména pokud je v roli, kde často interaguje s lidmi), bez těchto rozvojových aktivit posune jen velmi pomalu. Existuje široká nabídka specializovaných firem, které dokáží ušít interaktivní workshopy na míru. Má to svoje kouzlo i pro semknutí týmu, nebo sdílení zkušeností mezi kolegy, kteří se naučí přijímat i dávat rozvojovou zpětnou vazbu a podporovat v tom i ostatní. Pamatuji si na skvělý workshop minutový řeční, kde jsme se opravdu naučili dát přímou a jasnou zpětnou vazbu. Do té doby jsem si myslela, že je to pro mě zvládnutá věc, ale usvědčila jsem se, že nerada jiným říkám, co se mi na nich nelíbí. V bezpečném prostředí jsme to ale skvěle zvládli a doopravdy si tak navzájem pomohli „být lepší“.
Co byste konkrétně poradila lidem, kteří pracují pro firmu chlubící se podporou vzdělání, ale sami nevědí, jak a s kým to mohou řešit?
Nadřízení je asi první člověk, za kterým je dobré jít a pak samozřejmě, podle velikosti firmy buď HR a nebo přímo specialista pro rozvoj a vzdělávání. Určitě není od věci zeptat se kolegů a nahlédnout do interních směrnic, intranetových portálů a manuálů pro zaměstnance. Podmínky kdo, kdy, za jakých okolností a za jakým účelem může čerpat prostředky na vzdělávání by měly být součástí informačního balíčku pro zaměstnance. Pokud zaměstnavatel do této fáze ještě nedospěl, pak není nic proti ničemu přijít s konkrétním návrhem kurzu a otázkou do jaké míry by se zaměstnavatel mohl podílet, jak finančně, tak i dohodou ohledně času stráveným vzděláváním v rámci pracovní doby.
A jaké vzdělávání čeká v nejbližší době vás?
Tento půlrok bude intenzívní, protože stále mám co dohánět v oblasti marketingu. Čeká mě podzimní akademie pro marketingové manažery, v mezičase právě „sofskillová“ školení komunikace a koučinku a také mám v plánu průběžně trénovat prompty pro nástroje s generativním AI.
